Vážení klienti,

v poslední době se na nás z pochopitelných důvodů obracíte s dotazy stran dopadů nákazy COVID-19 a omezení plynoucích ze souvisejících (proti)opatření přijímaných orgány České republiky v boji proti této nákaze na uzavřené obchodněprávní smluvní vztahy.

Přestože je posouzení těchto dopadů vždy odvislé od okolností konkrétního případu, níže stručně shrnujeme základní právní instituty, kterými české právo umožňuje reagovat či alespoň částečně korigovat dopady nákazy COVID-19 a omezení plynoucích ze souvisejících (proti)opatření (dále jen „COVID-19“) na Vaše obchodněprávní vztahy.

COVID-19 má zásadní (negativní) vliv na podnikatelskou činnost, protože ve značné míře omezuje, příp. dokonce znemožňuje schopnost dostát převzatým smluvním závazkům.

 

COVID-19 jako podstatná změna okolností

Dalším relevantním institutem českého práva je tzv. podstatná změna okolností, kdy je dotčené straně umožněno domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, resp. těch bodů smlouvy, jejichž splnění je COVID-19 dotčeno.

Podmínky uplatnění tohoto postupu jsou dány ust. § 1765 občanského zákoníku: „Dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.“.

Upozorňujeme však, že možnost domáhat se takového obnovení jednání může být dotčenou smlouvou omezena či vyloučena.

Pro případ nedosažení dohody smluvních stran v přiměřené lhůtě pak zakotvuje české právo možnost domáhat se změny či zrušení smlouvy u soudu.

Právo na obnovení jednání však musí být uplatněno u druhé smluvní strany v přiměřené době (podpůrně jsou zákonem uváděny 2 měsíce), neboť včasné uplatnění tohoto práva u druhé smluvní strany je základním předpokladem případné soudní ochrany v této věci (v případě včasného neuplatnění práva u druhé strany totiž soud příp. následný návrh na změnu / zrušení smlouvy zamítne).

 

COVID-19 jako následná nemožnost plnění

COVID-19 může být též důvodem zániku (zrušení) smlouvy ve smyslu ust. § 2006 občanského zákoníku: Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.“.

Musí se však jednat o nesplnitelnost objektivní, a nikoliv jen přechodnou.

O následné nemožnosti plnění je nutno bezodkladně informovat druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu poté, co se dlužník o této nemožnosti dozví.

Na takto zaniklé smluvní vztahy, resp. jejich vypořádání se následně uplatní režim bezdůvodného obohacení – takové vypořádání je však vždy závislé na okolnostech každého konkrétního případu a způsob jeho provedení tak není předmětem tohoto stručného shrnutí.

 

COVID-19 jako důvod vyloučení odpovědnosti za škodu

COVID-19 lze považovat za případ tzv. vyšší moci, neboť se jedná o mimořádnou okolnost vzniklou nezávisle na vůli stran obchodněprávních smluvních vztahů, jak o ní hovoří občanský zákoník a může být tedy liberačním důvodem u odpovědnosti za škodu způsobenou, tedy může vést ke zproštění odpovědnosti za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti zapříčiněným COVID-19.

V souladu s ust. § 2913 odst. (2) občanského zákoníku platí, že „Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.“.

Podmínky uplatnění tohoto liberačního důvodu jsou posuzovány striktně a je nutno, aby se skutečně jednalo o mimořádnou nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku, která (objektivně posuzováno) dočasně či trvale bránila povinné straně ve splnění její smluvní povinnosti, a jednalo se o překážku vzniklou nezávisle na vůli povinné strany.

V případě jakýchkoliv dotazů či potřeby posouzení možnosti uplatnění výše popsaných institutů v podmínkách Vašeho konkrétního obchodněprávního vztahu nás, prosím, kontaktujte. Jsme i nadále po Vašem boku, připraveni analyzovat dopady současné bezprecedentní situace na Vaši činnost a navrhovat optimální řešení tak, jak to v současnosti již činíme pro mnohé z našich klientů.

Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o.